Vlákniny v potravinách aneb sbohem otruby

Paleo dietologové i někteří další říkají, „vyhněte se pečivu, na světě je plno lepších zdrojů vlákniny“. Na toto téma vás tedy asi opět vyvedeme z vašich konvenčních vědomostí. Ačkoliv i konvenční vědomosti se v tomto ohledu pomalu ale jistě mění. Největší změny samozřejmě zaregistrujete opět především na školení v zahraničí. A co vám poví zahraniční konvenční dietolog (ten co stále ještě tvrdohlavě propaguje zrní)? „Je rozdíl mezi pečivem celozrnným a pečivem vícezrnným. Rozhodně dávejte přednost tomu vícezrnnému.“ Vyhněte se otrubám tomu v minulosti strašně propagovanému bohatému zdroji vlákniny… Co se děje? S vlákninou nic, s tou to je odjakživa stejné, jenom se nám opět tak trochu zamotala konvenční dietologie.

Vláknina je zdraví prospěšná a měla by být součástí zdravého jídelníčku. Na tom se nic nemění. Jenomže si vzpomeňte, co se propagovalo, jako její nejdůležitější zdroje. Otruby, celozrnné produkty. Opět existuje úplná hmota propagace potravinových doplňků, které vám dodají vlákninu, například psyllium a podobně. Jenomže tohle všechno má háček za 1. není vláknina jako vláknina a za 2. všeho moc škodí a s vlákninou to není jinak.

Existují dva druhy vlákniny, a to vláknina rozpustná a nerozpustná.

Rozpustná vláknina se nachází především v zelenině a ovoci, pak taky v ovesných vločkách a v luštěninách. V těle působí především v oblasti žaludku. Částečně se rozpouští, nabobtnává a vyplňuje žaludek větším objemem stravy. Tato strava se pak drží v žaludku déle, to znamená, že zpomaluje vyprazdňování žaludku. Strava, která zůstane v žaludku déle, může na jednu stranu poskytnout tělu více času na vstřebání některých živin, na druhou stranu existují minerály (vápník, zinek, železo atd.), jejichž vstřebávání je nadbytkem vlákniny a moc dlouhým čekáním v žaludku narušeno.

Nerozpustná vláknina se nachází především v otrubách, samozřejmě v celých zrnech ale i v semenech a ve slupkách ovoce. Trávicím traktem prochází neporušená, vytváří objem stolice a pomáhá peristaltice střev. To znamená, že pomáhá stolici rychleji opustit tělo. Jenomže moc rychlé zformování stolice a její opuštění těla opět zhoršuje vstřebání některých živin. Především minerály vápník hořčík, zinek a železo, dokonce i vitamíny rozpustné v tucích (A,D,E a K) a bílkoviny se prostě nestihnou vstřebat. Na vstřebání živin má také špatný vliv i nadýmání, které je tvořeno právě nadbytkem vlákniny ve spojitosti s některými druhy sacharidů, které se dostávají spolu s vlákninou až do střev.

Vláknina byla doporučována na dobré vyprazdňování. Na druhou stranu, jak ukázaly vědecké výzkumy, moc velký nadbytek vlákniny může na vyprazdňování působit i opačně. Konec konců vy, co jíte podle konvenčních doporučení hodně vlákniny a přesto máte problémy si dojít pravidelně na záchod, nepotřebujete k těmto vědomostem žádné výzkumy. Celozrnná strava nebo dokonce otruby, nejsou totiž žádným patentem na zdraví vašich střev. To co dělá prostředí vašich střev zdravým, jsou především střevní bakterie. Vyrovnaná a zdravá mikroflóra tlustého střeva, je to co u zdravého člověka částečně tvoří a správně formuje stolici.

Vláknina má mít i pozitivní účinek při diabetu. Skutečně bylo prokázáno, že lidé, kteří jedí dostatek syrové zeleniny, jsou proti cukrovce mnohem odolnější. Ti co cukrovku už mají, dokáží díky rozpustné vláknině svoji nemoc zmírnit. Přítomnost rozpustné vlákniny totiž sníží množství aktivně působících sacharidů. Je to způsobeno tím, že zpomaluje vyprazdňování žaludku. Zároveň je ale nutné zdůraznit, že zdravá a vyvážená strava má snížit celkové množství přijímaných sacharidů, nikoliv jejich vstřebávání pouze zpomalit. Opět je tedy důležité se zaměřit na správné potraviny a vynechat ty s vysokým množstvím sacharidů a některých dalších problémových látek.

Vláknina má mít pozitivní účinek při kardiovaskulárních onemocněních. Na toto téma existují různé výzkumy, které prokazují buď velmi slabý výsledek, nebo nejsou potvrzené, protože se vyskytly jiné okolnosti, které hrály v této otázce velkou roli. V 70. letech 20. století byli v jednom výzkumu pozorováni venkovsky žijící Afričané, jejichž strava obsahovala opravdu velké množství vlákniny a kteří prakticky na choroby srdce netrpí. Jenomže jejich další generace, žijí městským životem a jedí stravu s nízkým obsahem vlákniny a opět na nemoci srdce netrpí.

Vláknina má údajně snižovat riziko rakoviny tlustého střeva, podle toho co tvrdí konvenční dietologie. Ovšem studie, které se tímto tématem zabývaly, vůbec nezjistily nějakou skutečnou souvislost mezi vlákninou a snížením rizika rakoviny nebo zabráněním střevních polypů. Naopak, existují výzkumy o tom, že nadbytek především špatného druhu vlákniny (respektive vlákniny ze špatných zdrojů) může vznik rakoviny dokonce podpořit. Jiné výzkumy na toto téma, se tedy zaměřily na přesnější prozkoumání účinků obou druhů vlákniny a přišly na to, že v boji proti rakovině se může projevit přínosně účinek rozumného množství rozpustné vlákniny na rozdíl od nerozpustné. A to dokonce i ve spojitosti s rakovinou prostaty. Proto je velice důležité, se zaměřit na příjem vlákniny v podobě ovoce a zeleniny, které jsou doprovázeny často i množstvím antioxidantů, místo pojídání celých zrn a otrub, plných toxinů a kyseliny fytinové.

Ve spojitosti s otrubami a dalšími zdroji vlákniny obsahujícími i kyselinu fytinovou bylo dokonce prokázáno zhoršení osteoporózy především u žen. Přibližně 50% žen po přechodu trpí na řídnutí kostí, a co je horší, přibližně každá pátá z těchto žen na následky osteoporózy zemře. Řídnutí kostí se v současné době ale objevuje čím dál častěji i u mužů.

Některé indicie nasvědčují i tomu, že nabourání metabolismu vápníku z důvodu nevhodného zdroje vlákniny, může být pravděpodobně i jedním z faktorů ovlivňujícím Alzheimerovu chorobu nebo demenci.

Následky ze špatného zacházení s vlákninou se ale nevyhýbají ani dětem. V tomto ohledu hraje velkou roli i vegetariánství u kterého dochází k nadbytku vláknin. Celozrnná strava, spotřeba otrub, vegetariánství a s tím spojené tíhnutí ke spotřebě sóji a používání takových alternativních náhražek, jako je například sójové mléko, které je plné kyseliny fytinové, vede samozřejmě k silnému nedostatku některých minerálů. Nedostatek zinku vede ke špatnému vývoji nebo dokonce i poškození mozku. Nedostatek železa způsobuje anémii. S nedostatkem těchto dvou minerálů jsou spojené i nízká porodní hmotnost, pomalý růst, mentální retardace, mentální anorexie a deprese. S bezhlavým spotřebováváním vlákniny je u dívek spojováno dokonce i zpomalení růstu dělohy, a problémy s menstruací. Kdysi byla dost běžnou vadou u dětí i křivice. Zvýšená spotřeba masa, skutečného mléka a mléčných produktů, dokázala tento problém solidně potlačit. Jenomže křivice se díky zaměření na jednostrannou stravu zase vrací. Ve Velké Británii zaznamenali dokonce takový nárůst křivice i jiných problémů, že se tamní lékaři snaží prosadit, aby bylo vegetariánství posuzováno jako týrání dětí. Tyto problémy se samozřejmě ale netýkají pouze vegetariánů. A právě tyto hrozící následky jsou důvodem, proč někteří lékaři před vysokým užíváním vlákniny z celozrnných potravin a před užíváním vlákninových doplňků stravy varují především těhotné ženy. Vláknina totiž není pro zdraví organismu přímo nezbytná, naopak její nadbytek je prokazatelně nebezpečný.

Při spotřebě vlákniny je tedy velice důležitý výběr správných potravin. U některých surovin, je vysoký podíl vlákniny pozitivní. Pokud se s ní zachází správně a jejími zdroji jsou především nutričně bohaté a pro lidský zažívací trakt přirozené potraviny, které jsou součástí pestré stravy, je samozřejmě vše v nejlepším pořádku. V rozumném množství je vláknina zdraví prospěšná. Pokud je ale váš jídelníček zatížen nepestrou a nevyváženou stravou, zaměřenou na vysoký přísun vlákniny z celozrnných potravin nebo dokonce otrub či potravinových doplňků, pak je všechno jinak.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *